Jídlo a pití
Poznávání místních kulinářských i nápojových specialit k cestování patří. Těší nás přiznání některých z vás, že dobré jídlo je jedním z důvodů, proč s námi plujete každý rok znovu.
Jídlo nejen k nasycení
Profesionální lodní kuchaři vám připraví jídla podle starých chorvatských receptů i pokrmy současné, které ve své kombinaci vznikly teprve nedávno. I na pevné zemi – tedy na ostrovech – budete mít příležitost ochutnat domácí speciality v typických místních podnicích, které vám doporučíme anebo které objevíte sami. V každém případě to budou často jídla z místních čerstvých surovin, připravená zdravým způsobem.
Konoby, domácí hospody, restaurace
V pobřežních sídlech a občas i jinde najdete (zpravidla ve starých kamenných domech) rázovité konoby, ve kterých si můžete objednat místní speciality. Zvláštností jsou podniky typu seosko domačinstvo, event. obiteljsko poljoprivredno gospodarstvo – OPG (volně překládáme jako domácí hospody), v nichž ostrovní selské rodiny nabízejí jídla připravená z tradičních surovin, původem výhradně z vlastního hospodářství anebo vlastnoručně ulovené (ryby). K rozvoji mnohých těchto podniků jsme významně přispěli (našimi častými návštěvami).
Pršut i sir
Sušená šunka, tzv. pršut, zraje několik měsíců. Podává se jemně nakrájený, elegantně rozložený, v Dalmácii nejčastěji doplněný tvrdým, „starým“, aromatickým sýrem.
Plody moře
Samostatnou kapitolou jsou mořští mlži a hlavonožci – slávky a další mušle, olihně a sépie. Ústřice se pěstují nejvíce v mělkém Malostonském zálivu při severovýchodním pobřeží poloostrova Pelješac. Tam je také nejlépe je ochutnat, ať už v restauraci anebo v ústřičném bufetu.
Cesta ke skvělým chutím
Kuchyně chorvatského Jadranu, tedy zejména dalmatská, je známa svým zdravým, vyváženým složením. Často využívá zeleniny (i druhů u nás nepoužívaných), ryb, plodů moře, olivového oleje, zajímavé jsou i různé úpravy telecího nebo mladého hovězího masa a příloh (např. blitva = mangold, zpravidla míchaný s bramborami). Ostrovní byliny a koření pak jídlům dodají nezaměnitelnou příchuť. Dalmatská kuchyně je otevřena i jiným vlivům, během minulých staletí si vzala to dobré i ze svého okolí (někdy se zvláštními jazykovými souvislostmi), ale i naopak ovlivnila třeba kuchyni italskou:
- ze sousedního Středomoří, zejména z Itálie – např. kapsa pogača je italská focaccia,
koule z mletého masa v červené omáčce jsou polpete – původem italské polpette, jež se však u nás nesmyslně nazývají dalmatské čufty (název je zřejmě výmyslem československých socialistických jídelních plánovačů z RaJ) - přes Bosnu z orientu – např. u nás používaný chorvatský a srbský termín čevapčići znamená doslova kebábky (čevap = kebab, čevapčić = kebábek)
- z Rakouska-Uherska, tam narazíme i na jídla společná s námi – třeba španska ptica = španělský ptáček, francuska salata = francouzský salát – známe je my i Chorvati, zato pro Španěla, Francouze, ale i pro Srba je to španělská vesnice
